Restaurování vitrín, knihoven a sekretářů

 

Prosklené skříně (skleníky) a vitríny

Nemáme tu na mysli skleníky zahradní, ale starožitně prosklené skříně nebo vitríny.

Skleníky jsou jedním z nejoblíbenějších kusů starožitného nábytku. Také jsou většinou v nejhorším stavu. Je to dáno jejich subtilní konstrukcí a tím poměrně velkým zatížením konstrukce.

V případě napadení červotočem je riziko nestability. Po ošetření proti dřevokaznému hmyzu a zpevnění materiálu se odstraní stará šelaková politura, opraví mechanická poškození povrchu a konstrukce.

Vše se důkladně vybrousí, napustí lněnou fermeží a po jejím důkladném zaschnutí se nanese nová šelaková politura.

Na závěr se korpus osadí skly a navrátí se zrestaurované panty a zámek.

Dřevěné knihovny

Knihovny a knihovničky jsou oblíbeným kusem nábytku. Bývají v celkem dobrém stavu. Nejvíce trpí policový systém, hlavně samotné police, které se prohýbají vahou knih. S tím je spojeno i narušení konstrukce vinnou váhy.

Restaurátorské práce vyplývají z konkrétního problému konkrétního kusu nábytku. Všeobecně lze říci, že se vyplatí celý korpus rozebrat, opravit veškerá poškození, odstranit starou povrchovou úpravu, důkladně vybrousit, napustit lněnou fermeží a aplikovat novou povrchovou úpravu. Poté se opět vrátí skla a zrestaurovaná kování.

Sekretáře

Sekretář je velmi pěkný kus nábytku o který se opravdu vyplatí pečlivě starat. Není-li v dobrém stavu je asi jediným rozumným řešením kompletní zrestaurování. Je potřeba ho důkladně prohlédnout zda není napaden dřevokazným hmyzem a v případě že je, nechat ozářit v ozařovně a potom preventivně napustit odpovídajícím přípravkem, což je asi jediný spolehlivý způsob ochrany.

Poté je nutno opatrně rozebrat a důkladně popsat všechno, co se rozebrat dá, včetně zásuvek a malých zásuveček. Při rozebírání je potřeba dávat bedlivý pozor, protože takřka každý sekretář má tajné prostory ovládané důkladně schovanými mechanismy. Většinou bývá ve špatném stavu výzdoba, která protože se jedná o nábytek starý více jak 150 let, je tvořena intarzií ze švarten, tedy dýhou silnější než 2 mm, většinou 3-4 mm. Většinou používané materiály jsou ořech, švestka, javor a eben, nebo náhražka ebenu probarvená hruška.

Restaurovat se musí opravdu pečlivě. Kus po kuse se postupně podlepují uvolněné a doplňují chybějící části, opatrně se odstraní povrchová úprava. Takto zrestaurované díly se důkladně vybrousí a celý korpus se opět sklíží do původního tvaru. Teprve potom je možno povrch možno napustit lněnou fermeží pro zvýraznění barevnosti a nanést novou šelakovou polituru.

Nakonec se sekretář okove zrestaurovaným kováním a zámky.

Ukázky restuarování vitrín, knihoven a sekretářů